Historie - Olomouc

Historie - Olomouc

Nejstarší osídlení na území dnešního města Olomouce dokládají archeologické nálezy již od dob prehistorických. Olomoucký kopec, tvořený třemi oddělenými návršími, nazývanými dnes podle nejstarších olomouckých kostelů Michalské, Petrské a Václavské, je výraznou krajinnou dominantou. První stopy osídlení vlastního města spadají do starší doby kamenné (paleolitu), na jeho dnešním území byly mj. nalezeny kamenné nástroje, jejichž stáří je odhadováno na 40 – 10 tisíc let. Úrodná půda v okolí kopce byla dobrým předpokladem pro usídlení zemědělců již v mladší době kamenné. Souvislé osídlení pahorku prokázaly výzkumy od mladšího neolitu (4. tisíciletí před Kristem), ze starší doby pochází nálezy ze sídliště kultury s volutovou keramikou (starší neolit, 6. tisíciletí před Kristem). Novější výzkumy také doložily přítomnost keltských a germánských kmenů na katastru dnešního města.

Snad nejvýznamnějším nálezem posledních let, který změní i texty dosavadních dějepisných učebnic, je objev zbytků pochodového římského tábora z druhé poloviny 2. století, tedy z doby markomanských válek v Olomouci - Neředíně. Nejsevernější bod pobytu Římanů na území tehdy barbarské střední Evropy za Dunajem se tak posouvá od Trenčína a Mušova k Olomouci. Velkomoravské osídlení odkryli archeologové v Olomouci na více místech. Nálezy z Petrského návrší prokázaly dokonce úzký vztah olomouckého sídliště k centru Velkomoravské říše – Mikulčicím.

Významnou úlohu při osídlování a rozvoji území hrály také obchodní cesty. Poloha při jižní větvi euroasijské magistrály, stejně jako při cestě spojující Kremži - významné dunajské překladiště - s východní Evropou, znamenala od poloviny 10. století rychlý růst hospodářského a politického významu. Volba první moravské rezidence českých panovníků po připojení Moravy k přemyslovskému státu pak následně padla na Olomouc.

Město Olomouc bylo založeno pravděpodobně v 10. století. V Olomouci se našly historické římské mince, což poukazuje na to, že místo, kde byla později Olomouc vybudována, bylo strategickým místem, jímž pravděpodobně procházeli obchodní cesty. První zmínku o městě Olomouc najdeme v Kosmově kronice z roku 1055. V ní se dočteme, že Olomouc obýval kníže Vratislav s rodinou.(Vratislav byl synem Břetislava I.)

V roce 1063 bylo v Olomouci znovuustaveno biskupství. To vedlo ke vzniku benediktýnského kláštera a zvýšení důležitosti samotného města. Sídlili zde tři velmi významní představitelé tehdejší moci a to údělný kníže, biskup a hradišťský opat.   V této době byl postaven chrám svatého Václava (Dóm). Tato honosná gotická stavba se stala součástí biskupského sídla. V 11. století byly položeny základy Olomouckého hradu (Přemyslovský palác, Biskupský palác), dnes ze stavby zůstala jen severní a západní stěna s románskými okny. 13. století se neslo v Olomouci ve znamení rozvoje a to jak kulturního tak i hospodářského. Dle privilegia Jana Lucemburského bylo město Olomouc vyhlášeno Prvním městem Moravy. O tento titul Olomouc bojovala s Brnem. Do obsazení Olomouce Švédy, v Olomouci zasedal zemský soud (střídavě s Brnem). Později se přesunul do Brna.

S městem Olomouc a chrámem svatého Václava je spojena vražda Václava III. Tento incident proběhl 4. srpna 1306 a vedl k vymření Přemyslovců po meči. V době kdy českým zemím vládla dynastie Lucemburků, se město díky královské přízni začalo rozvíjet. Vnikaly nové chrámy a kostely, ale i nové ulice nesoucí název podle řemesla, které tu sídlilo. Z názvů ulic ponechaných do dnešní doby to jsou např. Hrnčířská, Koželužská a Pekařská ulice. V roce 1566 byl do Olomouce povolán jezuitský řád, aby započal zřizovat školy a gymnázia. Díky jezuitskému řádu byla v Olomouci založena univerzita. Dnes Univerzita Palackého. V období 30. leté války došlo doslova k zpustošení města. Z 30 000 obyvatel žijících v Olomouci jich po válce zůstalo pouze 2 000. Město bylo okupováno Švédy. Švédové si z českých zemí odnesli mnoho historických artefaktů a značně narušily rozvoj měst i kultury. Po válce byly všechny zemské úřady přesunuty z Olomouce do Brna.

Po válce se Olomouc začíná budovat téměř od základů. Touto přestavbou se Olomouc stala velkým barokním muzeem pod širým nebem. Vniklo mnoho nových a dnes velice důležitých historických staveb jako je důmyslný systém kašen (Herkulova, Neptunova, Tritonova, Jupiterova a Merkurova). V roce 1715 došla i do Olomouce morová rána. Počet obyvatel se díky ní velmi snížil. Na památku zesnulých morem byly v Olomouci vybudovány dva morové sloupy. Prvním z nich je Mariánský sloup a druhým je sloup Nejsvětější Trojice. Sloup nejsvětější Trojice je zapsán na seznamu památek UNESCO. Na jeho slavnostní odhalení se do Olomouce přijela podívat Marie Terezie s manželem. Marie Terezie si Olomouc velice oblíbila a díky ní se město mezi léty 1741 – 1756 začalo velmi rozvíjet. Marie Terezie zde nechala vystavět hradební opevnění. Díky těmto stavebním úpravám bylo nutné srovnat se zemí několik předměstských částí. Výstavba hradeb se však jíž o dva roky později ukázala, jako velmi strategický tah. V roce 1758 byla Olomouc po 36dní obléhána vojsky pruského krále Fridricha Velikého. Dále nechala vystavět zbrojnici. Na začátku 19. století byla obnovena Univerzita a v Olomouci bylo na náměstí postaveno divadlo. V divadle se hrály české hry.

Historie - Olomouc